Za husity v západních Čechách

Cyklotrasa, která vás provede po zajímavostech regionu, které jsou také spjaty s husitským hnutím. Ale nejen to, kromě obléhání Horšovského Týna a poražení výpravy kardinála Cesariniho, se dostanete na zříceninu jednoho z největších hradů v Čechách, prohlédnete si technickou památku, kterou plno náštěvníků pouze míjí a zakončit můžete výlet třeba v aquaparku nebo na bowlingu.

Související památky

Údaje v závorkách jsou pro cyklisty. Pokud pojedete autem, je to rychlejší :)

hrad a zámek Horšovský Týn

Původně gotický hrad založený v polovině 13. století pražským biskupem. Po husitských válkách přechází majetek do rukou světských feudálů. Roku 1547 vypukl ve městě požár, který hrad poničil. Tehdejší majitel Jan Mladší Popel z Lobkovic se rozhodl přestavět pobořené síldlo na zámek v tehdy moderním renesančním stylu. Po bitvě na Bílé hoře získává panství rod Trauttmansdorffů (Maxmilián Trauttmansdorff), který zde sídlil až do konce druhé světové války. Od roku 1945 je zámek státní.

náměstí s kostelem a radnicí

Na náměstí před zámkem si můžete prohlédnout renesanční a barokní fasády domů, budovu radnice a nahlédnout můžete i do kostela sv. Petra a pavla. Přes prázdniny je otevřena ikostelní věž, která slouží jako rozhledna.

Z náměstí se vydáme po hlavní silnici, překročí po mostě řeku a dostaneme se na světelnou křižovatku.

kostel sv. Apolináře

Chrám byl založen v polovině 13. století a patří k nejstarším církevním stavbám ve městě. Je to jednolodní obdélníková stavba s gotickým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou z konce 14. stol. a o něco málo mladší kaplí Panny Marie, v níž se nacházejí vzácné nástěnné malby z doby kolem r. 1500. K severozápadnímu nároží kostela přiléhá mladší věž.

Roku 1422 byl kostel při obléhání města husity vypálen a jeho dostavba se poté značně protahovala, takže byl úplně dokončen až v baroku po polovině 18. století.

V letech 1926–1927 došlo k celkové rekonstrukci kostela, při níž byly pod barokní omítkou objeveny některé gotické architektonické detaily. Dodnes se tak dochovaly vstupní gotické portálky a řada zajímavých, zvenčí osazených náhrobních kamenů z let 1510–1834.

Od kostela se vydáme po cyklotrase č. 3 Na rozcestí Dolní Baldov odbočíme na zelenou turistickou trasu, po které pokračujeme až k Baldovskému návrší. Zde začíná Naučná stezka "Sochařská stezka na Baldov".Na konci stezky se napojíma zase na cyklotrasu č. 3 a pokračuje do Domažlic. (cca 65 min., 13,5 km)

Domažlice

Nejstarší psané zmínky o Domažlicích se datují ke konci 10. století, kdy zde existovala osada, které později Přemysl Otakar II. udělil městská práva. Roku 1231 bylo město obehnáno hradbami, aby tak bylo zabezpečeno před vpády Bavorů. V 60. letech 13. století byly Domažlice povýšeny na královské město a místní hrad se stal sídlem purkrabího, pod jehož pravomoc náležely i svobodné chodské vsi. Za husitských válek se přidalo na stranu husitů. Město se přidalo také ke stavovskému povstání a následně zde proběhlo slavné povstání Chodů (Jan Sladký Kozina, Lomikar).

Modelová železnice - Vlaky zde jezdí uvnitř i venku na zahradě a provozovatelé na každou sezónu chystají řadu novinek. Probíhá zde také výstava a provoz funkčního modelového digitálního železničního kolejiště a železničních modelů.

Chodský hrad - Hrad vznikl souběžně se založením města Přemyslem Otakarem II. v letech 1260-65. Po požáru v roce 1592 se proměnil ve zříceninu a takřka zanikl. Pozůstatky hradu nechalo město v první polovině 18. století postupně přestavět do dnešní barokní podoby. Z původního hradu zůstala zachována obvodová zeď a válcová věž. V současnosti se v jeho prostorech nachází Muzeum Chodska.

Muzeum Jindřicha Jindřicha - V komorní expozici je můžete shlédnout vedle zařízené Mistrovy pracovny rovněž chodskou sekci, ukázky chodské keramiky a především unikátní sbírku lidových podmaleb na skle. Během prohlídky zazní i ukázky Mistrovy tvorby. V budově jsou rovněž výstavní prostory.

Z Domažlic pokračuje po cyklotrase č. 2014 až k obci Smolov. (cca 20 min, 4,8 km)

Smolovský železniční most

K neodmyslitelné kulise smolovského údolí patří Smolovský železniční most nesený dvanácti oblouky a vystavěný v letech 1887 - 1889. Technická památka.

Dále pokračujeme po cyklotrase č. 2014 přes obec Mrákov, kolem lomu Tisová až do obce Kout na Šumavě. (cca 25 min, 5,5 km)

Kout na Šumavě

Původně obec Kout na Šumavě vznikla jako samostatný dvůr, který patřil pánům Rýzmberka. První písemné zprávy jsou z roku 1515, kdy byl majitelem panství Mikuláš Bojslav z Branišova. V roce 1589 koupil koutský statek Jiří hrabě z Gutštejna, který postavil tvrz. Budova tvrze je v současné době využívána jako centrum občanské vybavenosti.

Pivovar - Pivovar založený v roce 1736 je možné si prohlédnout při exkurzi a jeho sortiment tvoří Koutská desítka, dvanáctka, tmavé a tmavý speciál.

Klobouk - památník na bitvu u Domažlic, kde husiti  14. srpna 1431 zahnali svým zpěvem křižáky pod vedením kardinála Cesariniho na útěk.

Vydáváme se po cyklotrase č. 2196 směr Starý Dvůr. Na rozcestí u Novodvorského rybníka budeme pokračovat po cyklotrase 2193 přes Starý Dvůr až do Podzámčí. Odtud po zelené turistické značce dozazíme na zříceninu hradu Rýzmberk. (cca 23 min, 4,5 km)

zřícenina hradu Rýzmberk

Zřícenina hradu Rýzmberk stojí na zalesněném kopci na česko-bavorském pomezí u Všerubského průsmyku nedaleko Kdyně na Domažlicku. Byl založen na přání Přemysla Otakara II. v polovině 13. století. Původně dvojdílný hrad měl na nejvyšším místě okrouhlý bergfrit, který střežil přístupovou cestu. Na protilehlé straně stál hradní palác. Byl v držení mnoha rodů (Švihovští z Rýzmberka, Černínové z Chudenic). Význmamné místo při husitských válkách - Racek z Rýzmberka. Hrad zničen za Třicetileté války švédskými vojsky. Dnes je zde sezónně přístupná vyhlídková věž. Z hradu se dochovaly zbytky hradního paláce s mohutnou věží, hradby a bašty.

Po prohlídce a občerstvení se vydá po červené zpátky do Podzámčí. Kdo už má dost, může po silnici nebo žluté turistické trase sejít do města Kdyně. Kdo se cítí na pokračování, napojí se na červenou turistickou trasu a vyradí směr Příkopy a Nový Herštejn. Na cestě nás čekají tři zastávky. (cca 17 min, 3 km)

Hradiště Příkopy - Prastaré sídlo Drslaviců zváno též Starý Rýzmberk, založeno údajně r. 1040 po bitvě Čechů s Jindřichem III, užíváno ve 13. stol. a opuštěno po založení blízkého Rýzmberka. Zachovány dva hluboké příkopy částečně doplněné třetím. Tajemnou atmosféru impozantního opevnění porostlého starými lipami dotváří dutý javor zakreslený v plánech již před 200 lety. Místem prochází značená cesta z Rýzmberka na Nový Herštejn.

Kreslova studánka - tudánka se nachází na odbočce z červené turistické značky při cestě mezi zříceninami hradů Rýzmberk a Nový Herštejn. Pečovatel: Klub českých turistů

Zřícenina Nový Herštejn - Torzo hradu leží na vysokém vrchu, nedaleko lesy obklopené Kdyně. Hrad založil Bušek II. z Velhartic v první polovině 14. století, což potvrzují i písemné prameny. Z hradu se dochovala mohutná obytná věž se zachovanými střílnami a dobře patrným původním vstupem v úrovni 1. patra. Dále se zachovaly vysoké zbytky zdí dolního hradu a při cestě k bývalé hradní bráně i tzv. Panenská věž.

Z Nového Herštejna po červené dorazíme k rozcestí kde již po cyklotrase č. 2042 sjedeme do města Kdyně. Cesta je z kopce, ale tvoří ji prudké zatáčky. (cca 20 min, 5,4 km)

Kdyně

V těchto místech se poprvé připomíná sídliště k roku 1384; patřilo pánům z Rýzmberka. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v polovině 16. století vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850–1949 zde sídlil okresní soud.Od konce 17. století byla Kdyně významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách, která v polovině 18. století zaměstnávala 500 pracovníků a na 6000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách.

Centrum vodní zábavy - plavecký bazén, vodní atrakce a wellness

Bowling Kdyně - bowling a občerstvení

Muzeum příchraničí - Muzeum Příhraničí ve Kdyni představuje zajímavý průřez historií oblasti Všerubského průsmyku - od pravěkého života až po současnost. Mimo historie je expozice zaměřena na textilní průmysl, zemědělství a na česko-bavorské soužití, které se kromě potyček a svárů na straně jedné vyznačovalo obchodem a prosperitou na straně druhé.

Zde už si můžete vybrat, co budete chtít. Tady také výlet končí. A je pouze na vás, kam budete pokračovat dále.